popisek
popisek
Vernerův mlýn
o.p.s.

Email:
vernermlyn@seznam.cz

Brloh 26, 440 01 Louny

GPS souřadnice
50°19'23.828''
13°49'26.547''

obrázekKorespondenční adresa:
Smetanova 352, 440 01 Louny

Tel. kontakt:
+420607952347

E-mail:
vernermlyn@seznam.cz

Otevírací doba:
nyní uzavřen
individuální prohlídky červen - září 2024
popisek


28.9.2020

Větší skupiny (min. 10 osob), školy a zájmové skupiny mohou navštívit Vernerův mlýn i mimo turistickou sezónu po předchozí domluvě na e-mailu vernermlyn@seznam.cz nebo tel. č. +420 607 952 347.
delitko.png

24.6.2015

Jsme nominováni na Cenu Národního památkového ústavu PATRIMONIUM PRO FUTURO. Za Ústecký kraj nás nominovalo územní odborné pracoviště NPÚ v Ústí nad Labem na cenu NPÚ v kategorii obnova památky, restaurování.
delitko.png

23.7.2014

Rozhovor se Stanislavou Šefčíkovou a Zdeňkou Vernerovou pro Český rozhlas Česko - země neznámá.
delitko.png

11.11.2012

Tip na výlet v okolí Loun: Naučná stezka Smolnický potok.
delitko.png

31.3.2012

Podívejte se na materiály Velikonoce v českém mlýně.
delitko.png

1.2.2011

Podívejte se na naučné materiály Cesta žita a Od mlýna k mlýnu. delitko.png

6.11.2010

Rozhovor s Ing. Stanislavou Šefčíkovou pro Český rozhlas Sever.
popisek
logo EU logo cíl 3 logo partnerského města logo Solná stezka logo euroregion logo Oederan logo spolku litvínov logo dolní poohří

Česky mlýn a zapomenutá řemesla

Podobně jako v ostatním postupně se civilizujícím světě tvoří i na evropském kontinentě o b i l o v i n y základní složku denní potravy. Vždyť na jejich významu stály i největší – zemědělské – říše starověku : Egypt a Mezopotámie. Lidé velmi brzy poznali výhody mouky oproti celému zrnu. K její výrobě používali nejprve primitivní drtidla a ruční mlýnky. Tyto prvotní mechanismy byly oživovány pouze jedinou tehdy známou silou – lidskou. Středověk ji nejprve nahradil silou zvířat, otáčejících žernovy a následně silou přírodních energií. Zrodilo se vodní a větrné kolo a tím i nejefektivnější zdroj pohonu, užívaný i v dalších výrobních odvětvích. Stavba vodních kol a jimi poháněných zařízení byla dílem mlynářů, sekerníků a důlních tesařů. Postupně se do této činnosti zapojovala i další řemesla – tehdy vznikající, ale dnes již často zapomenutá.

Jedná se především o tato řemesla:
dřevo – sekerník, tesař, truhlář, bednář a kolář, košíkář
kov – kovář, zámečník a klempíř, pilnikář
textil – provazník, pláteník a soukeník, barvíř, sedlář
zeminy – kameník, hrnčíř, kamnář

obrázekobrázekobrázek