25.11.2017
Nová muzijní expozice
28.9.2015
Třetí turistická sezóna
15.9.2015
Cena NPÚ PATRIMONIUM PRO FUTURO za rok 2014
11.10.2014
Kdoulování
27.7.2014
Pekárna - otevření nové expozice
19.4.2014
Velikonoční odpoledne ve mlýně
24.11.2012
Vánoce ve mlýně
27.10.2012
Zpracování kdoule
13.10.2012
Seminář ve mlýně na Moldavě
7.10.2012
Německo-české setkání v Oederanu
15.9.2012
Podzimní setkání ve mlýně
6.5.2012
Návštěva parku miniatur
31.3.2012
Velikonoční setkání ve mlýně
o.p.s.
Email:
vernermlyn@seznam.cz
Brloh 26, 440 01 Louny
GPS souřadnice
50°19'23.828''
13°49'26.547''
Korespondenční adresa:Smetanova 352, 440 01 Louny
Tel. kontakt:
+420607952347
E-mail:
vernermlyn@seznam.cz
Otevírací doba:
v roce 2023 pouze individuální prohlídky
5.4.2023
V roce 2023 možnost pouze individuálních prohlídek větších skupin (min. 10 osob), škol a zájmových skupin.
28.9.2020
Větší skupiny (min. 10 osob), školy a zájmové skupiny mohou navštívit Vernerův mlýn i mimo turistickou sezónu po předchozí domluvě na e-mailu vernermlyn@seznam.cz nebo tel. č. +420 607 952 347.
24.6.2015
Jsme nominováni na Cenu Národního památkového ústavu PATRIMONIUM PRO FUTURO. Za Ústecký kraj nás nominovalo územní odborné pracoviště NPÚ v Ústí nad Labem na cenu NPÚ v kategorii obnova památky, restaurování.
23.7.2014
Rozhovor se Stanislavou Šefčíkovou a Zdeňkou Vernerovou pro Český rozhlas Česko - země neznámá.
11.11.2012
Tip na výlet v okolí Loun: Naučná stezka Smolnický potok.
31.3.2012
Podívejte se na materiály Velikonoce v českém mlýně.
1.2.2011
Podívejte se na naučné materiály Cesta žita a Od mlýna k mlýnu.
6.11.2010
Rozhovor s Ing. Stanislavou Šefčíkovou pro Český rozhlas Sever.
Košíkář
Košíkář představuje vlastně jakési doprovodné řemeslo, ale ve starém mlýně najdete jeho výrobky na každém kroku. O jeho historii netřeba pochybovat – čítá nejméně desítku tisíc let /vzpomeňme jen na malého Mojžíše, plynoucího v třtinovém košíku po vodách Nilu vstříc faraonově dceři!/. Do tohoto řemesla nepatřil jen ryzí košíkář, pletoucí své košíky z oloupaných /bílý košíkář/ nebo neloupaných /černý košíkář/ vrbových prutů, z konopiny, potočnice, mandlovky a jívy. Byl i stoličkář, vyplétající rozštípaným rákosem židle a křesla, řešetář /síta a řešeta/, bičař, kloboučník /slaměné klobouky/, rohožník a pletař z tkanic. Názvy napovídají, o jaké výrobky šlo. Toto řemeslo však vyrábělo i opánky, střevíce, krytiny střech, často /severočeský typ domu/ i vyplétané štíty stavení. Český košíkář tvořil, stále objevoval nové způsoby výpletů i materiálů – třeba kořeny jedlí /často až 12 metrů dlouhé/, jeřábové pruty, jasanové větvičky, jedlové či lískové luby. „Das ging niemals in den Korb!“